Anketa

Ako sa Vám páči v našej obci?

Celkom hlasov:
2445
Hlasovanie začalo:
31. 8. 2015
Hlasovanie končí:
neobmedzené

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

ZMO

Logo ZMO

Navigácia

Obsah

Stránka

Slovensko bez barier

Slovensko bez barier

9. 12. 2009 Zobraziť viac

Arboretum

Arboretum

27. 11. 2009 Zobraziť viac

Mlyny Striebornica

Mlyny Striebornica

16. 9. 2009 Zobraziť viac

Moravany nad Váhom - článok v Piešťanskom týždni

Moravany nad Váhom - článok v Piešťanskom týždni

24. 4. 2009 Zobraziť viac

Moravanští starouškové a první dáma pravěku

Moravanští starouškové a první dáma pravěku

Moravanští starouškové a první dáma pravěku

Autor: Jan Jelínek

1

Z lázeňských Piešťan se vydávám na desetikilometrovou pěší túru přes hřeben Považského Inovce.

Přívětivou kulisu při chůzi chráněnou krajinnou oblastí tvoří rozlehlé lány s žlutými hlavami slunečnic, které svou září soupeří se září slunce na obloze, modré jako šmolka. Jdu směrem na Topolčany k lokalitě Čertova pec se stejnojmenným motorestem. Poblíž něho, kde teče říčka Radošina, se nachází na jihozápadním úpatí Považského Inovce ve vápencovém skalním masivu jeskyně. Poutníci ji rádi vyhledávají. Za dávných časů sídlili v jeskyni pravěcí lidé.

Při silnici ke skalní sluji oslovují jedoucí řidiče v autech i kolemjdoucí pěší nápisy: Nenič přírodu, ničíš sám sebe! Silnice se vine serpentinami nahoru a dolů jako had, který si tady vyhlédne i svoji oběť. Jízda na Čertovu pec tu vyvedla tragickou čertovinu neopatrným motocyklistům, kteří nezvládli své splašené stroje v pekelné rychlosti. Vroubí ji dva památníčky zabitých. K jejich uctění tady nad škarpou u silnice promlouvají na jednom z pietních míst slova: Ivan Mello 1971-2002. Janka. Odpusťte, že jsme Vás opustili. Zemřeli. Zbytečně. A byli tak mladí.

Záhy dorazím k jeskyni, která je chráněným přírodním útvarem. Poblíž ní v ohradě se rochnilo stádo černých prasat a zdejší hospodář právě žnul motorovou sekačkou trávu. Procházím jeskyní tunelovitého tvaru skrz naskrz, sem a tam. Nějací vandráci v ní zřejmě přenocovali, soudím podle zbytků jídla. Je to velký zážitek na vlastní oči spatřit příbytek někdejších neandrtálců z poslední doby meziledové. Obývali ji také lovci nosorožců a medvědů ze starší doby kamenné (paleolitu). A pak i pravěcí rolníci na sklonku mladší doby kamenné. Jeskyně skýtala úkryt i lidem doby bronzové a ve středověku. Přírodní památku Čertova pec prozkoumal v letech 1958 až 1960 doktor Juraj Bárta, kandidát věd, z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd. Nalezl v jeskyni štípané a retušované kamenné nástroje, které si pralidé zhotovovali, a také našel schránky ulitníků.

Venuše z mamutího klu

Za humny Piešťan, ve vzdálenosti asi pěti kilometrů za touto světovou lázeňskou oázou, leží obec Moravany nad Váhom v Trnavském kraji. V kopcích poblíž obce nalezli geologové hojná ložiska slídy. Nerostu, nezbytného k výrobě polovodičů a izolantů. Domorodci by však byli neradi, kdyby se tu mělo začít s těžbou slídy, neboť by to zdevastovalo nádhernou krajinu. V těsném sousedství Moravan u jezera Striebornica, byly nalezeny četné archeologické klenoty. A mezi nimi i Moravanské Venuše. Jedna z těchto krásek z doby paleolitu vysoká asi sedm a půl centimetru, se vrátila domů na Slovensko v roce 1967 z pařížského Musée de L'Homme. Přes své stáří - kolem 22 800 roků - není odpudivou stařenou. Naopak. Kráskou k pohledání. Muži z celého světa by jistě rádi pohladili její kypré tvary a přitom by si na Moravanské Venuši oči mohli vykoukat. Patří k jediným plastikám z doby kamenné, objeveným ve Slovenské republice. Symbolizuje ženskou plodnost a hojnost. Je neméně nádherná jako Věstonická Venuše, soška z pálené hlíny, nalezená ještě dříve na jihu Moravy pod Pálavskými vrchy. Tu slovenskou Venuši našel při orbě pole neznámý rolník někdy v roce 1937 nebo 1938. Obrazně řečeno, vydoloval ji rádlem pluhu z temných hlubin pravěku. Má podobu nahé ženy bez hlavy s výrazným pohlavím. Pravěký umělec ji vyřezal z kusu mamutího klu. Její historická cena je nevyčíslitelná. Naprosto přiléhavě je nazývána První dáma pravěku . Co by asi řekl dovednosti pravěkého kumštýře Michelangelo, slavný tvůrce antické sochy Davida? Originál Moravanské Venuše můžeme spatřit v expozici na Bratislavském hradě.

Archeologický poklad - hradiště velmože

Když přijdu z pole u jezera Striebornica, odkud se ozývá výskot koupajících se naháčů v parném poledni, starosta Moravan nad Váhom Peter Hulman na obecním úřadě reportéru Haló novin říká: Připravujeme projekt revitalizace centra obce. Jeho součástí bude i tryskající fontána se soškou v podobě Moravanské Venuše. Něco takového jsem viděl v rakouském Štýrském Hradci (Gratzu), kde také mají svoji Venuši, vytvořenou pravěkým člověkem. Přibližně tři kilometry od Moravan nad Váhom, které loni oslavily 660 let od svého založení, mohou turisté spatřit sugestivní rozeklaný vápencový lom Hradiště u obce Ducové. A nad ním v nadmořské výšce 240 metrů vyčnívá vrch Kostolec. Právě tady Slovensko zdobí další archeologický poklad: zbytky sídla velmože z doby Velkomoravské říše, který tu pobýval od poloviny 9. do 10. století. Dnes na Kostolci vidíme pouze zakonzervované zdi objektu rotundy, obytných a hospodářských stavení, které obepíná jako obruč rekonstruované palisádové opevnění. Kostolec je národní kulturní památkou.

Slovenské Moravany nad Váhom navázali družbu s obecmi stejného jména: s Moravany u Pardubic v Čechách a s Moravany u Kyjova na Moravě. Starosta Hulman přiznává, že intenzita přátelských styků s těmito bratrskými a sesterskými obcemi poslední dobou trochu ustala, ale chce udělat všechno pro to, aby se opět probudila k intenzivnějším stykům.

Dedina roku - Moravany nad Váhom

V roce 2003 si vydobyly Moravany na Váhom 2. místo v celoslovenské soutěži Dedina roku, a o čtyři roky později byly vyznamenány dalším titulem: Dedina ako pospolitosť. Čemu vděčí za toto ocenění, na které jsou v Moravanech hrdí, našemu listu pověděl jak starosta P. Hulman, tak i ředitel zdejšího domova důchodců Martin Cifra: Před několika roky jsme přijali společný program na vytvoření podmínek pro harmonický život všech generací. Tedy i té, která na sklonku života nesmí pocítit samotu a lhostejnost. V součinnosti s obcí jsme renovovali domov důchodců s přispěním peněz z fondů Evropské unie, který dnes s kapacitou 38 míst splňuje i ta nejnáročnější kritéria. V sousedství domova obec vystavěla účelový dům s dvaceti byty pro důchodce. Už jeho název Senior dává jasně najevo, že jak roky přibudou a starší lidé budou potřebovat komplexní sociální péči, stanou se automaticky obyvateli domova důchodců.

Ředitel Cífra našeho reportéra provází domovem starých lidí, který je bezbariérový s protismykovými podlahami, takže na nich člověk nemůže uklouznout. Domov jim plně zabezpečuje sociální služby včetně lékařské péče. Sestřičky na obrazovce monitoru mohou sledovat ve čtyřech pokojích ty seniory, kteří vinou zhoršeného zdravotního stavu potřebují největší pozornost. Sestřičky tak babičku či dědu nejen dobře vidí, ale i slyší a mohou jim v případě krize obstarat okamžitou pomoc, včetně natočení EKG. Kamerový systém je tu při hlídání jako chůva nepřetržitě v provozu.

Lázeňská léčba přímo v domově

Naši klienti nemusí chodit do blízkých piešťanských lázní. My jsme jim malé lázně zařídili přímo v domově důchodců, říká ředitel Cifra. A ukazuje hydromasážní vanu, v níž staří lidé podstupují léčebné kúry v rašelinové vodě i v bahně. Po koupeli jim masérka namasíruje tělo rozličnými oleji a emulzemi, které z těla odplavují bolest a únavu. K tomu jsou nejvhodnější Emspoma, Rival či Sportovka. Důchodci si koupele a masáže velice pochvalují. Při procedurách má přitom člověk zapojeny všechny receptory. Tím největším receptorem je kůže, přijímající póry nejprve teplou vodu, potom rašelinu a bahenní zábaly, masáž, vysvětluje Cifra. Při kúře je zapálena i vonná svíčka, která má blahodárný vliv pro příznivou léčbu. Hoří pro zpříjemnění celkového vnímání procedury. Dalším receptorem je sluch. Proto klientovi ještě pouštíme izoterickou hudbu. Takže relaxující člověk nabude pocit uvolnění a vstřebává do krve a mozku příjemné složky a vjemy, vyplavuje ze sebe napětí a stres.

Blahodárná terapie a solární panely

V moravanském domově se snaží co nejlépe vyhovět potřebám jeho obyvatel. A sociálním pracovníkům a lékařům je pak velkou odměnou, když vidí, jak se u těch nemohoucích, kteří se aktivně zapojili do terapeutického procesu, zvýšila jejich pohyblivost. Zatímco předtím se nemohli ani sami obléci či obout, tak po terapii to dokáží. Pobyt v domově si pochvaluje jak pan Rudolf Domin z Bezovce, tak další muž, Ján Dzurák, který v mládí v atletice závodil za Ostravu a uběhl několik maratonů. Oba na terase domova s hezkou vyhlídkou našemu reportérovi shodně pověděli: Jsme tady stoprocentně spokojeni. Domov má na střeše namontovány solární panely. Takže slunce tady seniorům samo vodu ohřívá, což se příznivě promítá i do nižší ceny jejich pobytu v domově. Jestliže jinde stoupá cena za spotřebovaný plyn, tak u nás díky sluníčku cenu za pobyt zvedat nemusíme, pochlubil se ředitel Cifra. A komplexní platba za pobyt a stravu s veškerými službami činí v moravanském domově na důchodce měsíčně 6500 až 6800 slovenských korun, když zdejší senioři pobírají měsíční důchod v průměru 8500 korun.


20. 8. 2008 Zobraziť menej

Vianoce v Moravanoch kedysi

Vianoce v Moravanoch kedysi

11. 12. 2007 Zobraziť viac

Všetky sú pojazdné

Všetky sú pojazdné

21. 11. 2007 Zobraziť viac

Poslednú zápalku použili ešte v minulom storočí

Poslednú zápalku použili ešte v minulom storočí

23. 6. 2007 Zobraziť viac

Dedinou roka sa chcú stať aj Moravany nad Váhom

Dedinou roka sa chcú stať aj Moravany nad Váhom

23. 6. 2007 Zobraziť viac

Moravianska lesná železnica

Moravianska lesná železnica

23. 6. 2007 Zobraziť viac

Stránka